Na tuhle dvojku trpošů narazíte všude, kde se něco děje; tedy všude tam, kde se chystá něco většího, jako třeba válka. Ostyr a Maroman jsou bratranci a cestují po světě společně už pěkných pár let. Jejich oborem jsou sabotáže, únosy, loupeže a vraždy. Pokud mohou, což většinou ano, pracují na zakázku, ale nikde dlouho nevydrží a když není do čeho píchnout, pohnou se dál. A po cestě si užívají zábavy, jako je lov skřetů a hobgoblinů.
Na první pohled vypadají jako tuláci a nijak se to nesnaží zakrývat. Rovněž na první pohled je jejich veškeré vybavení špičkové kvality. Ze zásady cestují pěšky a milují akce v obtížném terénu. Nikdy neprovádějí akce ve městě, kam se chtějí ještě někdy v životě vrátit. Na trpaslíky jsou celkem družní, a pokud je v družině trpaslík, jsou schopni si v taverně i sami přisednout na pokec. Mají vždycky nějaké informace, a pokud na věci nemají zájem, mohou být i sdílní – k trpaslíkovi.
Mluví skoro jenom Ostyr, jelikož Maroman má s mluvením velké potíže. Popravdě jeho chraptění rozumí dobře jen Ostyr. Na vině je nehezká jizva na hrdle, normálně skrytá pod vousem. Když se Maroman pokouší mluvit a nikdo mu pořádně nerozumí, na vysvětlenou jizvu ukáže. Ostyr v té chvíli sleduje první reakci přísedících. Neurazí se, pokud na to někdo udělá vtípek, ale budou si to pamatovat. Celkově má právě Maroman, jelikož se moc nezapojuje do rozhovorů, vynikající pozorovací talent a odhad na lidi – skoro jako by četl myšlenky. Zradu každopádně čuje na sto honů. Jako na tulácích je na nich ještě jedna zvláštnost. Maromanovou zbraní je totiž klasická bojová sekyra a Ostyrovou jižanský scimitar (bojuje s ním obouruč). Jinak oba vládnou také lehkou kuší.
Může se stát, že se s dobrodruhy budou chtít na nějakou soukromou akci spojit. Potom vždy trvají na dělení výdělku půl na půl, nezávisle na počtu dobrodruhů ve skupině. Ještě jedna věc, Ostyr a Maroman zabíjejí lidi jen za dvou podmínek: někdo si je najme a je to v rámci války nebo nějakého většího podniku.
„Pane, u katapultů se našly stopy tr...pane? Poplááách!“V akci je tahle dvojka nadmíru sehraná – jak jinak. Oba jsou výborní stopaři a vždy si předem vytipují únik co možná nejhorším terénem. Ano, pochopitelně operují zejména v noci. Přímému boji proti přesile se samozřejmě snaží vyhýbat. Jejich specialitou je práce s výbušninami. Hračička je v tomhle oboru hlavně Maroman, Ostyr spíš jistí únik a taky je lepší na odstraňování hlídek. Výbušniny mohou použít jak na přímé dosažení cíle akce, tak na způsobení chaosu, nebo krytí ústupu – nebo všechno dohromady. Pokud půjdou do akce se družinou, předem všechny instruují, kdy a kam se nemají nachomýtnout, a pak buď nejsou moc k vidění a dělají si svoje triky, nebo, když dojde k otevřenému boji, budou preferovat kuše. Každopádně reagují dost samostatně a do nějakých větších formací se nezapojí. Pokud už budou bojovat nablízko, budou se snažit dostat se k sobě. Nejsou to bojovníci, ale taky žádný vořezávátka. Mají secvičených několik triků ve dvojici, takže pokud bojují ve dvou proti jednomu soupeři, je možno soupeři dát občas postih na obranu.
Statistiky:
úroveň cca 8 - tulák (ADnD kit bounty hunter)
Vlastnosti?
Dovednosti: tulácké schopnosti + stopování, ostražitost, něco na rychlý pochod a běhání, práce s výbušninami (alchymie?), odhad lidí a úmyslů (Maroman), získávání informací (Ostyr), vyhrožování, plavání, horalství, přežití v horách a v lese
Vybavení:
kouzelné zbraně (podle běžnosti magie ve světě); mohou být i zbroje (samozřejmě lehké)
gnómské kuše Kronder (první je dvojvýstřel)
lámací šipky (záludná zbraň, kterou používají hobgoblini; hroty jsou ze zvláštního kamene, který se po zásahu láme na malé šupinky, které zůstávají v ráně - standardní ani slabé magické léčení nepomáhá; když to někdo chytí do nohy, tak prostě kulhá, takže se dá použít i na trvalejší „označkování“; a taky to furt bolí)
směs na matení honících psů
1 x kůra ze Skarvoje (univerzální protijed)
směs na výbušniny + ostatní potřebné serepetičky
1 x nefritový pavouček (dobré na únosy/braní rukojmích; pavouček je předmět darovaný pavoučími knězi; po přiložení vleze do ucha a oběť úplně zvláční, je skoro jak v hypnóze; na heslo zase vyleze a zkamení)